Aktuality

30.01.2012
Prohlášení společnosti STAKS Group s.r.o. k nekalé obchodní praktice a podané trestní oznámení.

12.12.2011
Společnost STAKS Group s.r.o. podepsala smlouvu o dílo na rekonstrukci a zateplení panelového domu v Dobřanech, F.X. Nohy 965-966.

16.08.2011
Společnost STAKS Group s.r.o. podepsala smlouvu o dílo na rekonstrukci a zateplení panelového domu v Plzni, Nýřanská 44-46.

 

 

 Kontaktní zateplovací systémy ETICS

Využití zateplovacích systémů

S neustálým růstem cen energií se stále častěji setkáváme s otázkami: Jak snížit spotřebu energií? Jak lze dosáhnout úspory energie? Největší část energie spotřebujeme na topení, nabízí se hledat řešení v této oblasti. U velkého množství panelových, bytových i rodinných domů dochází k výrazným únikům tepla z důvodu jejich nedostatečné tepelné ochrany, tj, chybějícího zateplovacího systému. Námi namontovaný zateplovací systém přinese ponížení velkých tepelných ztrát, snížení nákladů na topení, ale i prodloužení životnosti panelové soustavy či zdiva.
 


 

 Výhody a přínosy zateplovacích systémů


  • Zateplovacím systémem se sníží výdaje na vytápění objektu, což je jedna nejnákladnějších položek provozních nákladů.
  • Zateplovacím systémem dojde ke snížení spotřeby energie potřebné na vytápění objektu. Poté je možno instalovat menší, levnější zdroj tepla. Topnou sezónu lze zahájit později a ukončit dříve.
  • Sníží se zatížení otopného systému. Otopný systém je možno provozovat při menším teplotním spádu.
  • Zateplovací systémy umožní zvýšení kvality využití objektu.
  • Přínosy ze zateplení mají trvalý, dlouhodobý charakter.
  • Zateplovacím systémem se odstraní kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí. Ta bývá často jedna z příčin vzniku a růstu plísní.
  • Zateplovacím systémem se sníží riziko poruch povrchových úprav konstrukcí zamezením dilatací, vlivem promrzání či přehřívání.
  • Vnějším zateplovacím systémem se plně využijí akumulační vlastnosti budovy. Sníží se nejen tepelné ztráty v chladných obdobích, ale také přehřívání budovy v letním období.
  • Snížení tepelných ztrát je také základem pro efektivní využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie.
  • Odstraní se příčiny přímého zatékání dešťové vody obvodovou konstrukcí.
  • Zateplovací systémy příznivě ovlivňují vnitřní vlhkostní režim konstrukce.
  • Zateplovací systémy chrání původní povrch před agresivitou ovzduší např. zamezení koroze výstuže, karbonace betonu.
  • Zateplení objektu se sekundárně odráží ve zlepšení životního prostředí díky snížení spotřeby paliv.
  • Velmi často dojde ke zkvalitnění architektonického vzhledu, panelová zástavba, ...

 


 

Druhy zateplovacích systémů

         Zateplovací systémy můžeme rozdělit na dva základní systémy, a to vnější a vnitřní. Je třeba zdůraznit, že účinnější, a tudíž i daleko více používané jsou zateplovací systémy vnější. Téměř výhradně jsou využívány při realizaci nových staveb, ať už se jedná o rodinné domky, nebo obytné bloky. Vnitřní zateplovací systémy se pak používají většinou k zateplování historických objektů typu secesních vilek a činžovních domů, kde nelze zasahovat do venkovní úpravy.

Izolační materiály pro zateplovací systémy: 
 
  • pěnový polystyren

Patří k cenově nejdostupnějším izolačním materiálům, který se u nás hojně využíval, často v kombinaci s jinými materiály. Známé jsou například cemento-třískové desky, které se vžily pod názvem Heraklit. Dnes je často nahrazován modernějšími a dražšími materiály, které překonaly některé záporné vlastnosti pěnového polystyrenu. Zateplovací systémy s deskami z tohoto materiálu totiž špatně odolávají UV paprskům a působení organických nátěrů, tmelů a rozpouštědel včetně jejich par. Nejsou ani příliš odolné vůči mechanickému namáhání a některé druhy jsou navíc hořlavé, což je podle současných stavebních norem nepřípustné. Předností je naopak dlouhodobá odolnost vůči zvýšeným teplotám a schopnost tlumení nárazů. Z tohoto důvodu se u nás více používají v obalové technice. Vzhledem k nízkým pořizovacím nákladům však ze stavebnictví dosud nevymizel. Pokud bychom ho chtěli využít třeba k zateplení kůlny, musíme vybírat pouze ze samozhášlivých materiálů.

  • pojená minerální vlákna

Desky z těchto materiálů mají podobné izolační vlastnosti jako z pěnového polystyrenu, daleko lépe však chrání před hlukem, což není za současných podmínek právě zanedbatelné. Velice důležitá je rovněž poměrně vysoká odolnost proti požáru a mechanickému zatížení. Příznivé vlastnosti se ale na druhé straně promítají do cenové hladiny, která je podstatně vyšší. Desky z pojivých minerálních vláken se používají v zateplovacích systémech vyšších budov (cca do 22 m), nejsou však vhodné do vlhkého prostředí.

  • vytlačovaný (extrudovaný) polystyren

Patří k nejkvalitnějším, ale také nejdražším izolačním materiálům. Z několika typů se využívá především XPS-F, jehož předností jsou lepší mechanické vlastnosti, praktická nenasákavost a výrazně nižší tepelná vodivost. Proto se dobře uplatňuje v zateplovacích systémech pro vlhčí místa, jako jsou konstrukce pod terénem, místa kolem okapů a s odstřikem dešťové vody, dále ostění okolo oken nebo sokly balkónů, teras a lodžií, které navazují na zateplenou podlahu. Díky výborné izolační schopnosti mohou být desky z extrudovaného polystyrenu tenčí, a proto se hodí všude tam, kde je málo místa, především k dotváření detailů.

 


 

Povrchové vrstvy zateplovacích systémů

Každý zateplovací systém musí být ještě zajištěn povrchovou vrstvou, která ho dlouhodobě chrání před vnějšími, především meteorologickými vlivy. Současně však díky své struktuře, barevnosti a jedinečnému designu plní i funkci dekorativní. V podstatě rozlišujeme dvě hlavní skupiny povrchových úprav, a sice omítky a obklady.

  • omítky

Patří k nejvíce využívaným povrchovým úpravám a rozdělují se převážně podle použitých pojivových složek. Každý typ má své specifické vlastnosti, podle nichž je vybírán pro tu kterou stavbu.

  • disperzní omítky

Hlavní pojivovou složkou jsou disperze syntetického polymeru ve vodě, které tvoří při zasychání film. Jejich předností je pružnost, vodotěsnost a možnost namíchání široké škály barevných odstínů.

  • silikátové omítky

V tomto případě je převažujícím pojivem anorganické vodní sklo reagující se složkami vrstvy pod omítkou. Využívají se všude tam, kde je kladen důraz na odolnost proti zašpinění, propustnost vodní páry a minimální obsah organických látek.

  • silikonové a silikon - disperzní omítky

V obou omítkách jsou pojivovou složkou disperze syntetického polymeru, promísené v optimální kombinaci s vodou, i silikonové pryskyřice. Stejně jako v předchozím případě se i tyto omítky využívají v případech, kdy je vyžadována odolnost proti zašpinění a propustnost vodních par. Kromě toho je ovšem můžeme využít i u staveb, kde je kladen požadavek na vodotěsnost.

  • minerální omítky

Jedná se prakticky o klasický a donedávna nejrozšířenější typ omítek, kde je hlavní pojivovou složkou cement a vápenný hydrát. Pro zateplovací systémy bývají ještě zušlechťovány různými chemickými přísadami. Nabízejí dobrou odolnost vůči zašpinění, propustnost pro vodní páru a minimální obsah organických látek. Barva se však většinou nepřidává do omítky, ale nanáší na zaschlý povrch. Vhodným nátěrem se zvyšuje odolnost omítky proti vodě a současně také proti poměrně rozšířenému nešvaru, sprejerství. I z tohoto důvodu se minerální omítky stále používají především u větších staveb podél veřejných cest. Podle struktury povrchu dělíme tyto omítky na: roztírané (hrubý pravidelně strukturovaný povrch) a rýhované (s rýhami připomínajícími kůru stromu, které ovšem nemusí být pouze rovné, ale mohou se též točit).

  • obklady

Používají se obvykle na obložení spodní části domů, kde jsou nejenom dobrou ochranou proti zašpinění a vodě, ale plní též funkci estetickou. Ať už zvolíme ten či onen typ, nezapomínejme, že obkladové prvky pro kontaktní zateplovací systémy by měly být vždy spíš menší než větší. Nejpoužívanější jsou keramické obkládačky a pásky, které musí být mrazuvzdorné. V současné době se rovněž hojně využívají různé imitace vyrobené z obdobného materiálu, jako jsou disperzní omítky.


 

Jaká je životnost zateplovacího systému obecně?

 Zateplovací systémy se začaly používat na stavbách v Německu a Švýcarsku počátkem 70. let.
Proto lze říci, že některé zahraniční zateplovací systémy vyšší kvality mohou doložit ověřenou životnost asi 30 let. Domníváme se, že o delší životnosti než 30 let nemá dnes smysl hovořit. V České republice se začalo s výrobou zateplovacích systémů v polovině 90.let. Proto u tuzemských systémů lze doložit životnost kolem 10 let.

Životnost zateplené fasády může prodloužit:

  • správný návrh zateplení
  • správná realizace
  • zvýšení odolnosti fasády

Zvýšení odolnosti fasády můžeme požadovat při zadávání projektu nebo provádění ETICS, a to:

  • zvýšení odolnosti proti mechanickému poškození
  • zajištění odolnosti proti poškození GRAFFITI
  • zajištění odolnosti proti napadení plísněmi